Dnes hovoříme o rostoucím globálním zdravotním problému. Od roku 1975 do roku 2016 se prevalence tohoto zdravotního problému celosvětově zvýšila více než čtyřnásobně, ze 4% na 18%, zejména u dětí a dospívajících ve věku od 5 do 19 let.
Obezita je vážným problémem veřejného zdraví, který v západní kultuře dosáhl epidemických rozměrů. Obezita je významným rizikovým faktorem pro řadu onemocnění a je spojena s významnou morbiditou a úmrtím, podle přibývajících důkazů.
Obezita je mnohostranné chronické onemocnění ovlivněné souhrou mnoha proměnných, včetně genetických, endokrinních, metabolických, environmentálních (sociálních a kulturních), behaviorálních a psychologických složek. Primární proces zahrnuje zvýšení příjmu energie, které překonává zvýšení výroby energie.
Index tělesné hmotnosti (BMI) je nejčastěji používaným ukazatelem obezity. Tato hodnota se získá vydělením hmotnosti pacienta (kg) jeho výškou na druhou (m2). Normální BMI je definován jako 18,5-24,9 kg/m2. Nadváha je definována jako BMI 25-29,9 kg/m2. Obezita je definována jako BMI 30 kg/m2 nebo vyšší; tato kategorizace se dále dělí na obezitu třídy I, II nebo III.
Po selhání diety, cvičení, psychoterapie a medikamentózní terapie by měla být operace obezity považována za poslední možnost.